Seznam účastníků výpravy :
Barbara "Potty" Holcátová
Martina "Maryška" Waclawičová
Zdeňka "Súlwen" Veselá
Jan "Nakor" Pařízek
Ladislav "Láďa" Ouda
Ondřej "Thingol" Fialka
Fotky:
Súlwen:
http://www.nakorweb.com/foto/galerie.php?akce=13
Thingol: http://www.elwe.savana.cz/index.php?par=5
Několik obecných informací o Norsku:
(většinu z nich zmiňuji i dále v reportu, ale pro ty z vás co to nechcete hledat sem je sepsal i sem ;-))
1) Poplatky za výměnu pěnez
Nikde v Norsku nevyměníte peníze bez poplatku. A taky tam prakticky nenajdete směnárny. My jsme objevili jen jednu v Oslu na hlavním nádraží. Ani v Trondheimu žádná nebyla. Je samozřejmě možné peníze vyměnit v jakékoli bance, kterou najdete v každém trochu větším městě. Ale poplatek za výměnu je v bance 50 NOK, což není málo a k tomu mají otevřeno jen ve všední dny od 10 do 15 hodin. Poplatek ve směnárně byl jen 20 NOK, ale jak jsem psal, našli jsme jen tu jednu. Doporučuji tedy rozhodně vyměnit si peníze u nás v Čechách a v Norsku vybírat peníze z bankomatu. Poplatky za výběr budou rozhodně nižší než za výměnu v bance.
2) Je to drahá země
Připravte se na to, že v Norsku opravdu levně není. Například točené pivo v hospodě stojí kolem 50-60 NOK, normální jídla nebo pizzy od 120 NOK až klidně po 200 NOK nebo i více...Takže stravovat se po hospodách není dost dobře možné...Naopak potraviny v supermarketech (jedná se hlavně o síť řetězců RIMI nebo REMA 1000, které najdete skoro v každé vesnici) nejsou až tak drahé a některé dokonce i srovnatelné jako u nás. Tak například chleba seženete většinou kolem 18 NOK, ale někdy se dá koupit i levnější kolem 10 NOK. A taky jsme občas narazili na 50% slevu za den starý chleba (přičemž je pořád měkký, neb jak jsme zjistili tak norské chleby moc netvrdnou, já měl jednou kousek chleba už třetí den a pořád byl uplně v pohodě). Mléko stojí 10 NOK za litr, vody či limonády od 8 NOK za 1,5 litru, ale to jsou ty nejhorší a moc je nedoporučuji. Ty lepší stojí kolem 15 NOK za 1,5 litru. Dají se tam koupit levný dobrý sýry: plátkové od 15 NOK za 100g a mazací od 11 NOK. Salámy jsme nekupovali, tak to nevim. Pak tam maj vynikající marmelády od 17 NOK. A taky jsme hodně kupovali pomázánkové saláty (bramborový, humrový, zeleninový) od 12 NOK za 250g. Občas jsme ještě koupili sušenky - tak kolem 12 NOK za asi 250g balení. Ještě jsem zapoměl na piva - ty mají buď v plechovce nebo sklu. Nejlevnější kolem 20 NOK za pul litru. A taky tam jsou všechny lahve od vod a limonad vratny (2,5 NOK) a plechovky též (1 NOK).
3) Vstřícný autobusáci
Na autobusech je vynikající jedna věc: zastaví vám kdekoli :). Pokud potřebujete nastoupit mimo oficiální zastávku, což se může snadno stát, jelikož jich tam zas tolik neni, tak stačí mávnout rukou na projíždějící autobus a on vám zastaví. Je tedy nutné mít nějaký rozpis jízdních řádů, abyste věděli kdy přibližně má v daném místě projíždět :). Stejně tak pokud chcete vystupovat mimo zastávku, tak to stačí řidiči při placení říct a on vám zastaví. Případně kdybyste se rozhodli neplánovaně někdě vystoupit cestou, stačí zmáčknout tlačítko stop nad sedadlem a je to vyřešené :)
Užitečné odkazy:
jizdní řády autobusů v Norsku: http://www.nor-way.no/nbeweb/index.jsp?lang=en
jizdní řády vlaků v Norsku: http://www.nsb.no/internet/en/index.jhtml
jízdní řády vlaků a autobusů ve Švédsku: http://www.resplus.se/default.asp?language=2&showprice=1
stránky o jízdence Inter Rail: http://www.interrail.net/index2.php?language=en
report obdobné výpravy z roku 2001: http://www.volny.cz/skan_vyprava/index.htm
(hodně užitečných informací, my jsme z něj také dost čerpali, proto se některé informace tady a tam budou shodovat :-))
Mapy ke stažení:
mapa NP Abisko (1:100000): http://www.nakorweb.com/skandinavie/abisko.jpg
mapa NP Rago (1:50000): http://www.nakorweb.com/skandinavie/rago.jpg
mapa jížního konce Lofot (1:50000): http://www.nakorweb.com/skandinavie/lofoty.jpg
Report z výpravy:
Den 0: 14. 7. 2006 pátek
Vyrážíme vlakem v půl šesté z Holešovic do Berlína. Postupně se scházíme na nádraží, zjišťujeme kolik toho kdo bere, kdo co nemá a podobně. Čekáme na Láďu, který má menší zpoždění a nakonec přichází jen několik minut před regulérním odjezdem vlaku a v rychlosti nás míjí a pospíchá na nástupiště - voláme na něj, že není kam spěchat, jelikož vlak má 35 minutové zpoždení. To nám však nijak nevadí, jelikož v Berlíně máme čas na přestup více než hodinu, ale doufáme že se to zpoždění nebude dále zvyšovat, pak už by to mohl být problém...Vlak však přijíždí s ohlášenám zpožděním a cesta do Berlína už probíhá bez větších potíží (máme zakoupené i místenky takže není nutné bojovat o sedadla, vlak je dosti plný, za místenky jsme celkem rádi :)). V Berlíně přestupujem na noční vlak do Malmo - ten je pouze spací a je nutné si na něj předem koupit lehátka. Noc v klidu prospíme, nebo aspoň já ano a ostatní snad taky :) Ani jsem nezaregistroval, že jsme jeli trajektem z Německa do Švédska - to až ráno když stojíme, koukám z okna a vidim, že za námi je trajekt :). Do té doby jsem žil v domění, že vlak jede skrz Dánsko a pak přes most z Kodaně do Malme...No nic, život je plný překvapení :). Nicméně do Malme přijíždíme v 8 hodin ráno.
Den 1: 15.7. 2006 sobota - Stockholm
V Malme máme asi hodinu čas - zakempujem na nádražních lavičkách a vyrážíme utrácet první švédský peníze za ranní kafe. Vlak do Stockholmu je z takzvané řady X 2000, na které je nutné ještě zaplatit příplatek navíc (něco jako u našich ÉCeček). Předem ho ale nekupujem a řikáme si, že spíše počkáme až ho někdo bude chtít, co kdyby to nakonec prošlo bez něj...Ve vlaku ale zjištujeme, že všichni ostatní cestují si s jizdenkou koupili i místenku (nebo ta je nejspíš automaticky v ceně toho příplatku) a proto když si někam sednem tak nás odtud za chvíli vždy někdo vyhodí - bohužel tam nemají poznačené kde je prodaná místenka, takže to není předem poznat. Ale za nedlouho přichází průvodčí a sděluje nám že příplatek zaplatit musíme a jelikož je tady všude obsazeno odkazuje nás do první třídy, kde je volno - a platíme příplatek 65 SEK na osobu. Cestu prokecáme a částečně prospíme. Do Stockholmu dorážíme kolem 13:45 a ihned přestupujem na vlak do hostelu, který je hned u vlakové zastávky Alvsjo - asi 8 minut jízdy z hlavního nádraží. Bohužel nám průvodčí nechce na těchto lokálních jízdách vlakem po Stockholmu uznat Inter Rail, a požaduje zakoupení klasické jízdenky na místní MHD. Tedy nakonec kapitulujeme a jízdenku kupujeme za 20 SEK. Ale jinak do hostelu bez problemů dorážíme, platíme pokoj na jednu noc (225 SEK na osobu), ubytováváme se, sprchujeme a následně vyrážíme do města na prohlídku. Odpoledne procházíme střred města kolem hradu, počasí neni nejhorší: je vcelku teplo (asi kolem 25 stupňů), ale docela zataženo [foto]. Večer jdeme do hospody na místní pivo (chytli jsme ještě happy hours, takže to bylo jen 29 SEK, jinak normální ceny jsou kolem 40), ale pivo nestojí za nic [foto]. Nicméně tam mají i zahraniční piva (mimojiné taky Staropramen) a to včetně mého oblíbeného Beamishe, takže si ho hned dávám a užívám (bohužel už za cenu 48 SEK). Potom se přesunujem zpět do hostelu, u něj v sámošce ještě kupujeme ochucené cidery v plechovce a dáváme si je před usnutím v hostelové kuchyňce :)
Den 2: 16.7. 2006 neděle - Stockholm
Ráno balíme věci a po snídani opouštíme hostel (jinak vlastně hostel pohodový, čistý a snídaně - která byla v ceně - dobrá, takže si na něj nemůžem stěžovat). Jedeme vlakem opět na hlavní nádraží, kde schováváme krosny do zdejších úschoven/trezorů [foto] (bohužel za poplatek 30 SEK, ale aspoň do jedné narvem 2 krosny, takže to vychází pak jen 15 na osobu). Vyrážíme se podívat na hrad, kde má být v poledne výměna stráží [foto]. Tu stiháme v pohodě, ale moc nás nenadchla (skoro bych řek že u nás máme lepší). Potom ještě obejdeme hrad a pokračujeme po nábřeží směrem k Vassa muzem. Počasí je vynikající: obloha úplně jasná a teplota spěje i ke 30 stupňům. Cesta je pěkná, všude spousta malých či větších lodiček [foto]. Ne nadarmo se Stockholmu přezdívá Benátky severu. Nakonec dojdeme až k Vassa muzeu, kde je umístěna válečná loď ze 17. století - ihned po vyplutí se jim převrátila a potopila :) - nějak špatně ji postavili a dali ji větší zátěž, takže to neustála. Ale podařilo se jim ji vyzvednout a teď ji tady vystavují. Vstupné je 40 SEK pro studenty a 80 normální. Ale musim říct, že to rozhodně stojí za to [foto]. Loď je v perfektním stavu, člověk by ani nevěřil, že byla přes 300 let pod vodou...opravdu fajn museum a utracených peněz nijak nelitujem. Poté se vydáváme do zdejší parku, chvíli odpočíváme a následně se vracíme zpět na nádraží, odkud nám v 17 hodin jede vlak až na sever do Abiska. Cesta tam potrvá přes 17 hodin, je nutné míst aspoň místenky, i když lehátka by byla lepší. Jenže cena místenek je 10 Euro a cena lehátka 35 Euro. Takže nakonec jsme zvolili místenky s tim, že to nějak přežijem - kupovali jsme je ještě před odjezdem v Praze. Ve vlaku nejdříve jíme (paštiky, sýry, salámy s chlebem) a pak kecáme až skoro do půlnoci, kdy nás už začíná zmáhat únava...
Den 3: 17. 7. 2006 pondělí - NP Abisko
Když jsme ty místenky kupovali, tak jsme si vtipně mysleli, že tam skoro nikdo třeba ani sedět nebude, taky který blázni by jeli přes noc vlakem na sedačkách... no a ono jich nakonec bylo hodně, vlastně tam bylo skoro plno (Maryška nevydrží nedoplnit: třeba banda důchodců, kteří neustále chodí sem a tam). Takže plán, že se každý natáhne přes 2 sedačky nevyšel..:-(. Holt se nějak skládáme tak, jak sedíme, a pokoušíme se usnout. Nakonec si i na chvíli lehnu na podlahu, jelikož v sedě už dál nemůžu... Moc toho tedy nakonec nenaspíme. Odhaduji tak kolem 4-5 hodin maximálně, ale spíš méně. Do Abiska nakonec přijíždíme s hodinovým zpožděním chvíli před 13. hodinou. Přesouváme se do blízkého kempu a stavíme stany [foto]. Počasí je už hodně odlišné od teplého Stockholmu, teplota kolem 12 stupňů, zataženo a zanedlouho začíná pršet. Holt drsný sever, říkáme si :). Je fakt, že jsme někde kolem 68. rovnoběžky, což není úplně málo... Po postavení stanů jdeme do recepce nedalekého hotelu, platíme každý 80 SEK na noc. Je vidět, že jsou tady na turisty dobře připravení, mimo vcelku velkého hotelu je zde obchod, kde se dají nakoupit základní potraviny a kromě toho i turistické oblečení a vybavení (spacáky, karimatky a jiné). Thingol, který si zapomněl doma kapuci od bundy, si zde kupuje čepici a taky karimatku (jelikož si vzal pouze alumatku a ta v této zimě už nestačí), Potty pak kupuje rukavice (všechny tyto věci stály každá kolem 100 SEK). Je vidět, že nás ta zima trochu překvapila, čekali jsme to přeci jen o pár stupňů teplejší... ale díky tomuto obchodu jsme všichni přežili bez úhony :) Vracíme se do kempu, vaříme jídlo - mají tu malou kuchyňku, kde je elektrický vařič, což nám vyhovuje, ušetříme plyn z bomb. Poté vyrážíme na odpolední procházku po Abisku. Je zde hlavní cesta podél řeky, ale tou chceme jít až zítra. Takže se vydáváme jinou trasou směrem na Karsavagges - je zde značený zimní běžecký okruh o délce asi 10 km , takže se rozhodneme jít po něm. Cestou je i menší převýšení o výšce asi 250 metrů , takže se i trochu zapotíme. Ale zase odměnou je nám poté skvělý výhled na celý Národní park Abisko, takže této trasy rozhodně nelitujem [foto]. Občas dokonce vysvitne slunce a je i trochu teplo :) Cesta zpět je už o něco horší, jelikož jdeme dosti bažinatým terénem [foto], neustále obcházíme či přeskakujem nějaké mokřiny, a když to trvá už asi 2 km , tak nás to začíná i celkem štvát. Mně sice boty vydržely a žádnou vodu dovnitř nepustily (gora-tex se zde osvědčil), ale to bohužel všichni říci nemohou. Naštěstí po návratu do kempu zjišťujeme, že v místním hotelu je i volně přístupná místnost s krbem, takže se tam někteří rovnou přesouvají a jdou sušit boty. Já si dávám sprchu a pak instantní polívku a až poté je následuji. U krbu je příjemně teplo, za což jsme opravdu rádi. Hlavně že nemusíme trávit večer v té venkovní zimě :). Kupujeme piva v plechovce (15 SEK) a vesele popíjíme. Poté s námi začíná ještě diskutovat nějaký Švéd, takže i trochu pokecáme s ním :) Kolem 10. večer jsme už ale tak unavení, že to balíme a jdeme spát.
Den 4: 18.7. 2006 úterý - NP Abisko
Ráno po snídani vyrážíme na plánovaný výlet podél řeky až do tábořiště jménem Abiskojaure - vede tam hlavní cesta parkem, tzv. Kungsleden (Královská cesta). Bohužel více méně i jediná, takže zpět se budem vracet po stejné trase. Tam i zpět to má být kolem 30 km , což je nejdelší trasa, kterou jsme za celou výpravu abolvovali :). Ale cesta je pěkná, na řeku jsou cestou pěkné výhledy [foto] [foto] a příroda je taky fajn [foto]. Jen nám bohužel asi polovinu cesty proprší, což už tak prima není, ale jsme na to vybaveni, takže nás to nijak nerozhodí :). Tajně jsme doufali, že by v tom Abiskojaure mohla být i nějaká chata, kde by prodávali nějaká teplá jídla nebo aspoň čaj či kafe. Nějaké chaty tam sice byly, ale jen na ubytování, neprodávali tam nic. Takže jsme si snědli své skromné zásoby a vyrazili na cestu zpět. Ta utekla vcelku rychle a kolem 7. večerní jsme byli zpět v kempu. Opět dali sprchu, večeři [foto] a pak pivo u krbu :)
Den 5: 19.7. 2006 středa - Narvik
Jelikož víme, že vlak jede až před polednem, tak nikam nespěcháme. Vstáváme až kolem 10, snídáme, balíme stany a přesouváme se k recepci do hotelu, kde strávíme zbytek čekání na vlak. Ten má jet v 11:47, ale když se přesuneme na zastávku, tak zjistíme, že bude mít asi 40minutové zpoždění. Jelikož fouká docela silný vítr a na zastávce začíná být zima, rozhodnem se pro okupaci čekárny. Po uplynutí ohlášených 40 minut vlak stále nepřijíždí a pak se doba zpoždění změní na 70 minut. Jelikož jsme i sem přijeli s hodinovým zpožděním, tak jsme částečně s něčím takovým i počítali. Naštěstí další navyšování čekání se už nekoná a vlak konečně přijíždí. Trochu se bojíme, aby průvodčí i na tento kousek cesty nechtěl vidět nějaké místenky, ale je to v pořádku, tady už to nijak neřeší (asi jde hlavně o přejezd přes noc). Do Narviku přijíždíme v 14: 45, a jelikož loď na Lofoty odjíždí v 15 hodin, je nám jasné, že ji nejspíše nestihnem, což se také stane. Alespoň si v turistickém centru (velký modrý barák kousek od hlavního náměstí s fontánou - směrem na nádraží) ověřujeme cenu lodi, která stojí s InterRailem "jen" 150 NOK (je to 50% sleva, normální cena je 300), což je levnější než autobus. Na všechny autobusy platí za InterRail taky 50% sleva, což velmi vítáme, ale i tak stojí cesta busem na Lofoty 250 NOK. Také zjišťujeme, že zde nejsou žádné směnárny a s výměnou peněz musíme počkat do zítřka, až otevřou banky (mají otevřeno jen ve všední dny od 10 do 15). Cena za kemp je 100 NOK, což rozhodně odmítáme platit, takže nakonec stanujeme v parku kousek za nádražím (hned za mostem od nákupního centra) [foto]. Nikdo to neřeší, možná tam ani nikdo nechodí, kdo ví :). Jdeme na procházku města, v rychlém občerstvení si dáváme kebab (70 NOK) a pak ještě navštívíme přístaviště, zjistíme, odkud přesně jede loď, abychom to zítra nemuseli nijak hledat. Pak navštěvujeme místní obchodní dům (ten naproti našemu parku, kde kempujeme) a v něm hlavně supermarket Rimi - nakupujeme sýry (kolem 15 NOK), marmeládu (17 NOK), humrový sálat (asi 16 NOK), chleba (bohužel 19 NOK (levnější teď večer už nebyl :-/...) a nějaké to pití (jablečný mošt Mozzel za 15 NOK - vynikající, doporučuji!). Na mapce, kterou jsme získali v informacích, je označeno jedno místo nad Narvikem, ze kterého má být prima vyhlídka a taky je tam prý v 9 večer 60 metrový gejzír. Takže se tam vypravujem, abysme ten gejzír stihli. Nakonec dorážíme ještě 15 minut před devátou. Vyhlídka je opravdu skvělá, už i kvůli ní sem stojí za to si dojít [foto]. Gejzír nakonec není přírodní ze země, ale stříká z trubky, která čouhá z místní vodárny/elektrárny (nejspíše sílu vody používají jako zdroj energie a 2x za den ji takto upouštějí, efektně pro diváky :)) [foto]. A je nutné přiznat, že těch 60 metrů vysoké to nejspíš bylo a podívaná to taky nebyla špatná :). Po návratu do parku ještě rozděláváme oheň v místním tábořišti a trochu se ohříváme, nicméně zanedlouho se uchylujem ke spánku.
Den 6: 20.7. 2006 čtvrtek - Narvik, Lofoty
Ráno vstáváme už po 9. hodině, posnídáme nakoupené potraviny ze včerejška a vyrážíme na prohlídku té části města, kterou jsme ještě neprošli - hlavně okolo místního kostela [foto]. Ten není úplně špatný, asi to nejlepší, co z celého města stojí za vidění. Jinak je fakt, že tady ani nic moc není, a pokud nemusíte, tak ten jeden den strávený zde je zbytečně moc dlouhá doba. I my jsme neměli v plánu déle se zde zdržovat, ale díky tomu zpoždění vlaku jsme zde byli nuceni den setrvat :-/. Po prohlídce kostela se vracíme ke stanům, balíme je a pomalu se přesunujem do přístaviště k odjezdu lodi. Tam stejně přicházíme s hodinovým předstihem. Loď už tam sice stojí [foto], ale nám se na ni ještě moc nechce, beztak tam strávíme asi 3,5 hodiny, takže není kam spěchat. Čekáme na lavičkách, a až když začnou nastupovat první cestující, tak se taky přidáváme. Loď odjíždí přesně podle plánu v 15 hodin a cena je opravdu těch 150 NOK, za což jsme rádi (platí se totiž, až když loď odrazí od mola, a kdyby nám řekl víc, tak už asi nevystoupíme :-)). Jen nás trochu mrzí, že je zakázán vstup na palubu, jelikož jsme chtěli fotit pobřeží Lofot. Ale nakonec to řešíme tak, že vždy na chvíli otevřeme dveře na palubu, vystrčíme ruku s foťákem a rychle fotíme - takhle se to opakuje skoro každých 10 minut :)). Cesta je opravdu skvělá, výhledy na Lofoty jsou fantastické, takže si to náramně užíváme (počasí vyšlo, je polojasno) [foto] [foto] [foto]. Rozhodně doporučuji každému tento způsob cestování na Lofoty a nebrat autobus (ten si pak stejně užijeme na místě). Když zrovna nefotíme, tak hrajeme Bang! (jedna karetní hra, tak trochu na způsob mafiánů). Cesta v celku rychle uteče a v půl sedmé přijíždíme do Svolvaveru [foto]. Ihned u přístaviště na zdejším náměstíčku je informační centrum, takže tam hned zapadáme. Zjišťujeme, odkud jede autobus, a ptáme se, zda si tady můžeme nechat věci. Naštěstí nám vyhovují, takže odkládáme těžké krosny a jdeme na prohlídku města. Autobus nám jede až ve 22:05, takže máme docela dost času. Svolvaver je vcelku pěkné městečko a prý je zde fajn cesta po okolních kopcích, bohužel však na tu nemáme už čas. Nakupujeme ještě zásoby opět v supermarketu Rimi (všechny tyto obchody mají ve všední dny otevřeno do 22 hodin, takže to není problém). Poté povečeříme a ještě prohlížíme trhy u přístaviště. Ondra kupuje sušenou rybu (40 NOK) a Maryška pěkné červené rukavice (80 NOK) :). Autobus v pohodě stíháme a odjíždíme směr Leknes. Vystupujeme ale už v Borge, prý je zde vikingské muzeum tak ho chceme navštívit. Vracíme se zpět po silnici a hledáme místo k přespání. Nakonec jdeme až na konec vesnice a pak zabočujeme do menších kopců po pravé straně. Tam postavíme stany a po půlnoci šťastně sedíme na kopci [foto], užíváme si ten skvělý výhled [foto], pijeme pivo Hansa z plechovky a prostě vychutnáváme tu pohodu a noční světlo :).
Den 7: 21.7. 2006 pátek - Lofoty
Probouzíme se do velmi příjemného počasí - teplo a polojasno :) [foto]. Po krátké snídani vyrážíme na výlet po silnici podél pobřeží směrem na Eggum. Musím říct, že je to nádherná procházka, určitě i díky tomu super počasí. Výhledy na zelené kopce a hory podél pobřeží [foto], úpatí obesázené samými pěknými domečky [foto] a do toho záliv moře, prostě pohádka :). A na silnici skoro žádná auta nejezdí, takže i v tomto směru bez problémů. Dojdeme až do Eggum, kde je konec tohoto poloostrova, jdeme na pláž, kde na skalách u menšího majáku poobědváme [foto] a vychutnáváme pohled na moře a vzdálené hory. Je vcelku dobrá viditelnost, takže něco přece jen vidět je :). Zpět jdeme bohužel po stejné cestě jako sem, což je snad jediný zápor tohoto výletu. Bohužel obejít celý tento poloostrov by bylo na celodenní túru a my chtěli stihnout ještě vikingské muzeum a pak autobus kolem půl osmé. Na cestu zpět se udělá skoro modré nebe [foto] a je ještě tepleji, takže poprvé jdeme jen tak v tričku :). Kolem 5. hodiny přicházíme ke stanům, balíme a jdeme do muzea [foto], tam jsme kolem 6. hodiny a máme tedy jen hodinu prohlídku, přičemž cena je 80 NOK. Zvažujeme jestli do toho jít, ale ano (tedy kromě Maryšky a Súlwen, které jsou tak hodné, že nám mezitím pohlídají batohy). Muzeum není špatné, ale chtělo by to na něj rozhodně alespoň 2-3 hodiny, takhle jsme to jen tak prolétli a spíše litovali těch 80 korun... a teď s odstupem času musím říct, že mi těch 80 přijde moc - v Oslu jsme pak viděli daleko lepší muzea za méně peněz, takže toto spíše nedoporučuji :-/ Po 7 hodině se přesunujeme na zastávku autobusu - nevím totiž, kdy přesně to pojede, v jízdních řádech, co mám, zde není značená zastávka (ale jak jsme se přesvědčili při včerejší cestě sem, autobus zastavuje, kdekoli potřebujete, stačí zmáčknout stop a je to, stejně tak když chcete nastupovat - několik lidí prostě mávlo, když projížděl kolem, a tak jim zastavil). Navíc si říkáme, že my ještě stojíme na oficiální zastávce, a ne jen tak někde uprostřed polí, tak snad nám zastaví. Podle času, kdy by měl být v další zastávce, odhaduji, že by měl jet kolem 19:30, ale když je asi 19:37 a stále nic, tak už trochu znejistím a jdu se kouknout na mapu - zjišťuji že do města, které mám v jízdním řádu jako další stanici vede ještě jedna silnice, sice menší a vedlejší, ale přece jen vede... to mě znejistí ještě trochu více a ostatní to hodně vyděsí. Maryška se jde nakonec zeptat do blízkého bistra, zda teď má jet nějaký autobus. Naštěstí se dozvídá, že ano a jen má zatím zpoždění. To si všichni hodně oddychneme :) Autobus nakonec přijíždí asi v 19:45 a jedeme s ním do Leknes, kde přesedáme na jiný bus, a s ním pak konečně až do městečka A (ano, pouze toto jedno písmeno) [foto], které je úplně na jižním cípu Lofot a za ním už Lofoty končí. Přijíždíme sem asi v 21:45 - hned u konečné busu je informační centrum. Teď večer už sice zavřené, ale jsou zde otevřené záchody a zcela zdarma, čehož rádi využíváme :) Kousek dál je šipka na stanové tábořiště. Jdeme tam a zjišťujeme, že jsou to skály a mezi nimi tráva, ale i bažiny a je tam docela mokro. Pokračujeme dále a narážíme na suchou trávu a první stany, taky nějaké dřevěné chatky a pak i volné místo na stany, tak to tam rovnou stavíme. Posléze zjišťujeme, že je to nejspíš kemp, akorát jsme do něj přišli z druhé strany. Platit za noc nechceme, s tímto výdajem jsme nepočítali a na recepci už teď stejně nikdo není, ani žádné informace o cenách. Rozhodujeme se nakonec, že tedy přenocujem, zítra půjdem na výlet a pak potichu sbalíme stany a rychle vypadnem :). Jelikož jsme již docela hladoví, tak děláme večeři (opět instantní polívka :)) a potom ještě chvíli kecáme, ale jsme okřiknuti někým z ostatních stanů, ať se ztišíme. Až teď si uvědomujeme, že už je po 11. hodině a tak jdeme spát (to světlo je hrozný, člověk úplně ztrácí přehled o čase :)).
Den 8: 22.7.2006 sobota - Lofoty
Dnes vyrážíme trochu více do zdejších hor. Jdeme z A zpět po silnici asi 2 km do městečka Sorvagen a tam odbočujeme na cestu do hor. Hned na úvod stoupáme kolem pěkného vodopádu [foto]. Pak jdeme cestou kolem jezera, kde se to celkem hemží rybáři. Následuje vcelku náročné stoupání, ve kterém nechybí i úsek s řetězy [foto]. Přiznám, že jsme ani s takovýmto drsnějším stoupáním moc nepočítali, takže nás to docela překvapilo (zvláště ty řetězy :-)). Nahoře následuje menší pauza a pak jdeme cestou k nedalekému vodopádu. Vedle nás je asi 50m sráz a pod ním nádherné jezero [foto]. Dojdeme až nad zmíněný vodopád, kde chvíli posedíme, pokocháme se překrásnými výhledy na hory a jezera, a vracíme se zpět stejnou cestou. Původně jsme měli v plánu dojít až k chatě jménem Munkebu, ale cesta trvala déle, než jsme čekali, a my máme v plánu stihnout večerní autobus v 18:40. V této chvíli jsou asi 2 hodiny po poledni a cesta sem nám trvala přes 3 hodiny. Zpět to sice bude rychlejší, jelikož nebudem stoupat, ale stejně na tu chatu a zpět by to byly další 3 hodiny cesty a to už prostě nestíháme. Vracíme se tedy zpět. Ke stanům přicházíme opět "zadní" cestou :). V rychlosti balíme a přesouváme se k odjezdu autobusu. Jedeme s nim sice jen asi 5 km , do nedalekého městečka Moskens, odkud nám pak jede trajekt do Bodo, ale nechtělo se nám tuto cestu absolvovat s krosnami, když to není nutné. V Moskens přespáváme v kempu, tentokráte již legálně :) Alespoň v klidu využíváme zdejší sprchy a kuchyňku. Z kempu je prima výhled na moře a taky na pobřeží lemované horami [foto] - což si docela vychutnávám :-). Jsme docela unaveni, takže jdeme spát mimořádně brzo, již kolem 10. večerní hodiny.
Den 9: 23.7.2006 neděle -Lofoty, Bodo, NP Rago
Ráno vstáváme dříve, abysme chytili trajekt, který jede v 10 hodin z Moskens do Bodo (tím dříve myslím tak 8:30, jelikož kemp je asi 150 m od trajektu :-)). Je vcelku pěkné počasí, takže je pak z trajektu pěkná vyhlídka na vzdalující se Lofoty [foto]. Jinak cena za něj byla 143 NOK (na InterRail zde bohužel žádná sleva není), ale s tím jsme počítali, takže vše v pohodě. Jinak většinu cesty (jede to přes 3 hodiny) prospíme nebo pročteme. V Bodo potom hledáme informační centrum, které vcelku jednoduše nacházíme - stačí jít od trajektu směrem do centra a pak v centru pořád to samou ulicí, až k němu. Hned vedle infocentra je autobusové nádraží, takže tam zakempíme. Máme ještě asi 2 hodiny čas, proto jdou ostatní nakupovat a já hlídám jejich batohy na nádraží. Ale po chvíli mě vystřídá Maryška, takže i já si jdu koupit nějaké potraviny. Přeci jen před námi je Rago a tam nebude kde něco koupit, takže toto je poslední možnost. Bohužel jsme si neuvědomili, že je neděle, takže většina obchodů má zavřeno. Ale nakonec nacházíme supermarket jménem Joker kousek od autobusového nádraží. Kupuju samé klasické věci jako sálat, chleba, sýr + nějaké to ovoce. Poté ještě navštívíme místního Burger Kinga, který je vcelku levný - dávám si Hamburger (14 NOK) a Cheesburger (16 NOK) - což je prakticky můj dnešní oběd :). Na nádraží ještě objevujem automat na kafe, který dává zadarmo horkou vodu, takže ještě trochu narychlo před odjezdem busu děláme čaj :) Poté již nastupujem, řidiči oznamujeme, že chceme jet do NP Rago a jestli by nám nezastavil na odbočce k němu, není tam totiž oficiální zastávka, a pokud by tam nezastavil, tak by to byl vcelku problém, neboť mezi tou odbočkou a poslední zastávkou je asi 1km dlouhý tunel, kde prakticky není místo pro chodce, takže jít tam pěšky by nebyla žádná sranda... Naštěstí řidič kývá, že nám tam zastaví, takže tento problém je vyřešen. Poté, co tam přijedem, tak se ho ještě ptám, zda až pojedem zpět, stačí dojít opět k této odbočce a tady mávnout na projíždějící autobus a on opět přikyvuje, že ano, takže tímto je i problém dopravy zpět vyřešen :). Nasazujeme tedy batohy a jdeme směr Rago. Je to ještě asi 6 km po silnici [foto], tedy s tou váhou na zádech žádná pohodová večerní procházka, ale zvládáme to vcelku bez problémů a k Ragu docházíme před 8. hodinou večerní. Nejdeme tedy až na konec silnice do značeného kempu, ale zastavujeme asi 1,5 km před ním u jednoho mostu, kde poblíž je dřevěný stolek a židle. Také jsou zde kadibudky a kousek níže u řeky docela rovný plácek na stanování i s ohništěm, takže asi nejsme první, kdo zde stanuje. Tady také máme první výraznější problémy s komáry, je jich tady opravdu spousta. Naštěstí máme vcelku účinné repelenty, takže nás neštípají, ale pořád lítají okolo a dost otravují... dlouho tedy nediskutujeme a jdeme vcelku brzo spát.
Den 10: 24.7.2006 pondělí - NP Rago
Ráno vstáváme už po 8. hodině, jelikož za dnešek chceme zvládnout obejít celé Rago, takže program máme nabitý :) Nakonec ale snídáme poněkud déle a odcházíme až po 9. hodině. Počasí není úplně nejlepší - je zataženo, oblačno. Ale zase neprší a není zima. Tajně doufáme, že by se ty mraky třeba s postupem dne mohly roztrhat. Po silnici přicházíme až k začátku cesty do Raga, není to tedy ještě národní park, jeho oficiální hranice začíná až asi o 4 km dále, ale vlastně už se to prakticky jako začátek Raga bere :). Počátek cesty je pohodový, jde se pořád podél řeky (která je mimochodem úžasně křišťálově čistá, nepamatuji se že bych někdy takhle průzračnou viděl...[foto]). Takhle cesta pokračuje první asi 2,5 km , až se dojde k menšímu jezírku (i když je to spíše zatáčka řeky, která se tady trochu více rozlévá...). Tady tato pěkná cesta končí a následuje první těžší úsek - vcelku prudké stoupání podél menšího vodopádu - cesta se tady občas i ztrácí a prostě se leze nahoru po kamenech, dokud tam člověk není (nechtěl bych tohle lézt s krosnami...). Po vodopádu následuje vcelku opět vcelku pohodový úsek (asi 6 km ) až k chatě (jen možná poslední 2 km před chatou jsou trochu horší, dost se tam slézají skály a přeskakují různé kořeny, ale jinak pohoda) Během této cesty se nám nabízí několik úžasných výhledů na Rago a počasí se také zlepšuje, nakonec se to přeci jen trhá a občas i začne svítit slunce :). K chatě docházíme ve 12:45, uvnitř nacházíme zprávu od nějakých turistů, kteří sem přišli ráno a hned vyrazili dále ke švédské hranici, večer mají pak v plánu se vrátit a přespat tady. Na jedné posteli si nechali krosny a spacáky, tak asi abysme se nedivili, co to tam leží... :)). Jelikož v této době je už prakticky skoro jasno, slunce nádherně svítí a teploměr na chatě ukazuje nádherných 19 stupňů ve stínu, takže obědváme své chleby, saláty a sýry a salámy venku před chatou [foto]. Potom si jdeme pročíst zápisky v chatě (každý, kdo sem přijde, do nich může něco napsat a mají je tu zpět až do 70. let, takže je co číst - a překvapivě velké procento z nich za poslední roky jsou Češi :-)). Samozřejmě tam také přidáváme svůj zápisek, aby tu po nás něco zůstalo :). Poté vyrážíme dál v okružní cestě Ragem, míjíme nádherné jezero [foto] a stoupáme dál lesem až k rozcestí. Zde se cesta dělí na jednu, která vede na švédskou hranici a směrem na vrchol Rago, a pak druhou, kterou pokračuje okružní cesta parkem, a ta končí dole na silnici již mimo park. A tou právě my chceme jít. Ze začátku se jde stále lesem, ale pak cesta začne stále více stoupat (občas docela nepřehledným terénem) až se nakonec dostaneme prakticky na něco jako náhorní plošina. Stromy zmizí a zůstanou převážně jen kameny a skály [foto]. Tady už cesta prakticky nevede (taky jak ji vyšlapat v kamenech, že :)). Ale jako značky nám po celou dobu slouží žluté skvrny, které jsou namalované na kamenech [foto] a podle toho se řídíme. Samozřejmě s sebou máme taky mapu a Ondra vzal dokonce i GPSku, takže se skoro nelze ztratit. Ale jinak bez mapy a ve špatném počasí by to tady mohlo být dost zlé... Ono vůbec ve špatném počasí (hlavně za deště) bych nedoporučoval tuto cestu jít a vrátit se spíše od chaty po té samé, co jsme tam přišli, jelikož potom dál budou trochu nebezpečnější místa, kde kdyby uklouzla noha po kameni a člověk měl smůlu, tak mohl sklouznout ze srázu a spadnout do údolí (asi o 200 m níže...). Nicméně pokud není hnusně, tak je cesta bezpečná a co víc, je absolutně nádherná [foto]. Pohledy z náhorní plošiny jsou fantastické, jde se kolem 2 menších nádherných jezer [foto] a pak se ještě přijde k asi 5km dlouhéhu obrovskému jezeru a za ním stoupá kolmá kamenná stěna asi 500m vysoká [foto]. Prostě nádhera. Opravdu ty nejhezčí pohledy z Raga jsou odsud, ale chce to aspoň trochu chytit to počasí... Takhle ta cesta pokračuje až k velkému vodopádu [foto], přes který se přejde po mostě a za ním se už je vystoupá po skále, všichni se pokocháme posledními pohledy na Rago [foto] a dál cesta pomalu mizí v lesíku. Tento asi 4km úsek není nic moc, cesta lesem by nebyla špatná, ale je tady spousta bažin, takže pořád něco obcházíme, přeskakujem apod. Nicméně projít se to musí, jiná cesta zde není. Potom už následuje jen prudké klesání k asi o 400 m níže položené silnici a kolem 8 hodiny večerní jsme opět u stanů. První, co uděláme, je, že sundáme pohorky a slastně ponoříme nohy do studené řeky [foto]. Poté už se jen navečeříme (klasicky instantní polévka) a jdeme spát, přece jen jsme po dnešku vcelku unavení. Ač vzdálenostně to nebylo dlouhé (ušli jsme jen něco kolem 25 km ), tak trasa byla opravdu náročná a svědčí o tom asi i to, že jsme za celou cestu nepotkali jedinou živou bytost.
Den 11: 25.7.2006 úterý - NP Rago, Fauske, Trondheim
Ráno vstáváme opět docela brzo, kolem 8. hodiny. Víme, že autobus jede kolem 11:25 a k němu je to ještě těch 5 km po silnici. Chceme mít přeci jen nějakou rezervu, takže vyrážíme už po 9. hodině. Počasí tento den už není tak příznivé jako to včerejší. Sice je opět zataženo, ale dnes jsou mraky více tmavé a vypadá to i na déšť. A také to netrvá dlouho a začne poprchávat, naštěstí je to jen krátká přeháňka. Cestu k autobusu zvládáme překvapivě rychleji, než jsme čekali. Na místo, kde je z hlavní silnice odbočka na Rago, dorážíme již po 10. hodině. Do příjezdu autobusu ještě daleko, takže následuje vcelku nudné čekání, které si většina z nás krátí čtením knihy. Po 11. hodině začíná pršet, takže oblékáme bundy a pláštěnky. Autobus naštěstí ale přijíždí podle očekávání a na naše znamení nám zastavuje (čímž jsme si opět docela oddychli, přeci jen si tím zastavením nejsme nikdy úplně jistí...). Vystupujeme ve Fauske, kde máme hodinu čas, než pojede vlak - vyrážíme tedy do centra města, kde nakupujeme nezbytné potraviny. Ve vlaku se trochu bojíme, aby průvodčí nechtěl ještě zaplatit za místenku (jelikož vlak je podle jízdních řádů povinně místenkový), ale naštěstí se tomu tak neděje a naopak nám rezervuje zdarma jiná místa, protože ta, na která jsme si sedli, jsou již zabraná. Na průvodčího si tedy opravdu nelze stěžovat :). Jinak cesta vlakem vcelku uteče, část prospíme, část prokecáme nebo pročtem. Výhledy z vlaku ale taky stojí za to, neb trať vede často kolem fjordů nebo nádhernými lesy. Norská příroda je prostě parádní :). Do Trondheimu dorážíme po 22. hodině. Přemýšlíme, kde přespat, a všichni se nakonec shodujeme, že půjdeme do parku, který je vidět i z nádraží (cesta je jednoduchá - přejde se most, dojde se na hlavní křižovatku se semafory, zabočí se doleva, jde se pořád rovně, přejde se další most a pak už cesta začne stoupat až k parku :-)). Tam zjišťujeme, že je to pěkně upravený park, ve kterém se prochází spousta zamilovaných párů, a taky že hned za ním je místní pevnost :). Rozbalit si stany hned u cesty všem na očích se nám moc nechce, ale dlouho nemůžeme najít žádné místo, kde bysme nebyli odevšad vidět. Až posléze nacházíme jedno, kam je nutné se prodrat vysokou trávou a které je dost zarostlé. Tam, nikým neviděni, stavíme stany a Maryška s Láďou a Potty začínají vařit vodu na polívku. Naopak já s Thingolem a Súlwen vyrážíme do hospody, kousek od parku, kterou jsme míjeli cestou sem. Byť zde pivo stojí 48 NOK, tak si ho s radostí dáváme a vychutnáváme (naposled jsem měl točené pivo ve Stockholmu...). Není ani úplně špatné, ale je fakt že bysme nejspíš vypili skoro cokoli :). Posedíme v příjemném pubu s dobrou muzikou a kolem půlnoci se dobelháme ke stanům a ihned usnem.
Den 12: 26.7.2006 středa - Trondheim, Roros
Ráno ihned vyrážíme na nedalekou pevnost. Vstup je zdarma, což nás těší. Ale zase ono tam tolik k vidění není. Jen pár děl a k tomu vcelku pěkná procházka po hradbě pevnosti, ze které je pěkný výhled na celý Trondheim [foto]. I když tam ještě taky jsou lavičky, kde jsme se nasnídali a záchody zdarma, což oceňujeme :). Po pevnosti jdeme do centra Trondheimu. Zkoušíme najít Interrail centrum, ve kterém má být zdarma sprcha a možnost uschování batohů. Bohužel ale zjišťujeme, že je vcelku daleko, takže dříve narážíme na turistické infocentrum, kde nám hodné slečny naše krosny také zdarma nechají. Pokračujeme pak dále ke slavné katedrále [foto]. Musím přiznat, že je opravdu parádní, rozhodně stojí za vidění. Nic lepšího v tomto městě nenajdete :) [ pozn. od Potty: náš Sv. Vít je ale lepší :-) ]. Jen nás trochu odrazuje vstupné 50 NOK - ale když zjistíme, že místo lístku dostanete samolepku, kterou si někam nalepíte, tak se rozhodneme pro menší podfuk. Polovina z nás si teď koupí lístky, projde si to a pak se vystřídáme. Druhá skupina si mezitím zajde na tu sprchu do Interrail centra. A jak jsme řekli, tak udělali :) Vyšlo nám to bez problémů, takže cena lístků nakonec byla na osobu jen 25 NOK :). Katedrála je i uvnitř nádherná, dokonce se lze podívat i na věž, ale je nutné si vystát delší frontu, na což již bohužel nemáme čas. To kvůli tomu, že potřebujeme chytnout vlak do Rorosu, který jede v už v 16:15. Na nádraží docházíme právě včas a nastupujem rovnou do vlaku. Do Rorosu přijíždíme před 19. hodinou. Jdeme rovnou do infocentra, ale to už má bohužel zavřeno. Nicméně alespoň mapa města a okolí je volně k dispozici před budovou. Podle ní se rozhodneme utábořit u jezírka kousek za vesnicí. Cestou ještě míjíme stánek prodejce salámu z losů. Volá na nás, ať jdeme ochutnat, říkáme si, proč ne, a nakonec to končí tím, že Láďa a Súlwen si kupují po jedné celé šišce :) (120 NOK). K jezeru dojdem bez problému, jsou tu dokonce lavičky a suchý záchod, což je opravdu luxusní :) Po rozbití tábora se pouštíme do jídelních orgií a hned je kus koupeného salámu pryč :) [foto]. Přicházejí místní obyvatelé a jdou se koupat. Když je vidím, tak neodolám a taky tam skočím. Voda je překvapivě docela teplá :). Večer rozehrajem ještě 2 partičky Bangu! a kolem půlnoci jdem spát
Den 13: 27.7.2006 čtvrtek - Roros, Oslo
Ráno při snídani pročítáme průvodce po Rorosu, kterého jsme včera vzali u těch informací. Zjišťujeme, že by tu prý měl být někde i přístupný důl upravený pro turisty, takže plánujeme jeho návštěvu. Jinak Roros je bývalá hornická vesnička, z níž se zachovalo mnoho pěkných dřevěných domečků s jedním kostelem (dominanta města, Maryščina poznámka: přímo nad oltářem mají kazatelnu a nad ní varhany, prazvláštní) [foto] - je zařazena i na seznam památek UNESCO. Od jezera jdeme rovnou k turistickým informacím, kde nám zdejší milá slečna opět povoluje nechat si zde krosny. Potom jdeme kolem stánku se salámy, a jelikož byl ten včerejší opravdu dobrý, tak si nakonec půlku také kupuji a Maryška a Thingol též. Nyní již má každý svůj losí salám :). Potom si projdeme zdejší historické centrum, které je opravdu pěkné [foto]. Jen turistů je tady taky spousta... Dojdeme k muzeu hornictví, kde si zjišťujeme informaci o tom plánovaném dole. Bohužel je od vesnice vzdálen 11 km a žádný autobus tam nejede, prý jedině autem, ale to nemáme. Z toho jsme vcelku zklamaní, mysleli jsme si, že tam mají zařízenou nějakou dopravu, a ono nic. Původně jsme chtěli jet vlakem v 16:24, ale teď když nevyšel ten důl, tak by se hodil i nějaký dřívější. Koukám do jízdních řádů a zjišťuji, že by měl jet vlak i ve 14:13, což nám přesně vyhovuje. Jdeme ještě nakoupit do zdejšího supermarketu něco na oběd a pak se přesouváme na nádraží. Když je už 14:15 a vlak stále nikde, tak si říkáme, že je asi něco špatně. Koukám znovu do jízdních řádů a všímám si, že je u něj napsaná nějaká norská poznámka s daty 24.6.-26.8. Původně jsem si myslel, že to znamená provoz tohoto spoje pouze v tomto termínu. Ale zjišťujeme, že jsem se pletl a je to naopak :-/. Takže nakonec stejně nezbývá než čekat na ten pozdější vlak. Zůstávám u batohů na nádraží a ostatní se jdou ještě projít do města. Ty 2 hodiny nakonec nějak přečkáme a vlakem pak odjíždíme do Osla, kam dorážíme kolem půl desáté večer. Od kamaráda, který v této době studuje v Norsku mám tip na místo, kde se dají postavit stany a přespat. Je to na konečná metra - linka 3, stanice Sognsvann. Jelikož plánujeme jezdit zdejší MHD i zítra, kupujeme lístek na 24 hodin (je to i výhodnější - lístek na hodinu stojí 20 NOK a na 24 hodin "jen" 60 NOK). Kousek od stanice je jezero a u něj lesík s rovnou travnatou plochou. Stojí zde i několik dalších stanů, takže rychle také stavíme své stany (již za tmy - je to poprvé za celou tuto výpravu, kdy zažíváme pocit tmy :-)). a pouštíme se do vaření večeře. Ale kolem půlnoci, když jsme asi uprostřed hodování, se v dálce objeví světlo auta a bohužel má na střeše modrý majáček. K tomu všemu míří naším směrem. Říkáme si, že třeba jen něco kontrolují, zda tu nejsou opilci nebo tak něco. Ale tušíme, že pravda bude asi jiná, a nakonec se to také plní. Dojedou až k nám a pak sdělí informaci, že je zde zakázáno stanovat. Naštěstí jsou aspoň slušní a nedávají nám žádnou pokutu. To samé udělají se všemi ostatními stany v okolí... Balíme tedy před chvílí postavené stany, dojídáme večeři a odcházíme. Plánujeme, co teď, kde přespat. Shodujem se na tom, že musíme někam dál do lesa, kam snad policisté už nepojedou. Dál od jezera je les již pořádně zarostlý a kamenitý. Rovné plochy zde již prakticky nejsou, což je nám až tak nevadí, neb stan už bysme si stejně netroufli stavět. Nakonec najdem nějaký aspoň trochu rovný plácek, vybalíme spacáky a přespíme pod širákem. Je klika, že nám vyšlo počasí a celou noc neprší.
Den 14: 28.7.2006. pátek - Oslo
Ráno hned po probuzení zjišťujeme, že jsme si ustlali nedaleko mraveniště a přímo pod mou karimatkou putuje proud mravenců. Naštěstí do spacáku se moc nedostali, ale přece jen rychle vstáváme, balíme a odcházíme. Jdeme zpět na metro a do centra, kde máme na dnešní noc zamluven hostel (jménem Anker, kousek od hlavního nádraží, cena 160 NOK za noc). Doufáme, že budeme moci hned na pokoj, nasnídat se, dát si sprchu a bez krosen vyrazit do města. V hostelu ale zjištujem, že na pokoj můžeme až od 3 hodin, což nás poněkud naštve, neb jsme se na tu sprchu po noci strávené v lese docela těšili... Ale věci si aspoň necháváme v úschovně a snídáme v přístupové hale u jednoho ze stolečků. Zatím neplatíme, to necháváme, až budem na pokoji. Ještě vedle recepce čteme dosti nemilou informaci, že buď můžeme mít vlastní ložní prádlo, nebo si musíme zaplatit za jejich 45 NOK (spacáky jsou zakázany). To nás naštve docela dost, protože o tom na internetu u rezervace nebyla nikde ani zmínka. Ale doufáme, že to třeba nebudou řešit a budeme moci použít naše spacáky. Pokud ne, tak jim aspoň řeknu, jaký to jsou svině :). Zatím tedy vyrážíme do města. Nejdříve jedem tramvají k místní radnici, odtud lodí na poloostrov Bygdoy (loď je zahrnuta v MHD, takže za ni neplatíme nic). Na něm jsou prakticky všechna muzea v Oslu. Navštěvujeme nejdříve Viking Ship Muzeum (cena 25 NOK pro studenty a 50 normal). Ale stojí to opravdu zato. Uvnitř jsou 3 vikingské lodě z doby 800-900, dost dobře zachovalé (tedy kromě té třetí, kde je prakticky jen její kýl) [foto]. Potom jdeme do nedalekého Folkemuseum, což je vlastní obrovský skanzen (prý největší v Evropě). Cena je tady 60 NOK pro studenty a 90 NOK normální. Ale i této návštěvy ani v nejmenším nelituji. Skanzen je opravdu rozsáhlý, spousta nádherných dřevěných domečků [foto], včele s parádním dřevěným kostelem [foto]. Procházíme to celé asi 2 hodiny, ale pak už nás začínaj dost bolet nohy a v tom vedru (je skoro jasno a určitě přes 25 stupňů) vyhledáváme příjemný chládek ve stínu. Po krátké pauze vyrážíme do zdejšího snad největšího parku jménem Vigelandspark [foto]. Ale musím říci, že mě úplně nadchl, park je to opravdu nádherný a každému, kdo bude v Oslu, doporučuji navštívit. Celému parku vévodí monument a fontána uprostřed. Okolo toho spousta soch nahých můžu a žen (s dětmi nebo i bez) - v různém věku a všemožných pozicích. Po tomto parku se rozdělujem. Potty s Láďou se jedou podívat metrem ke skokanském můstku Holmenkollen, kde je pěkná vyhlídka na celé město. My ostatní jdeme směrem ke královskému paláci (který mi ale nepřišel nic moc...) a potom pokračujem hlavní třídou v Oslu jménem Karl Johans Gate až k nádraží (něco jako u nás v Praze Na příkopech, akorát tak 5x delší). Odtud již míříme směrem k hostelu. Cestou ještě nakupujem nějaké potraviny a do hostelu přicházíme chvíli před 7. hodinu, máme tady sraz s Láďou a Potty, kteří dorážejí chvíli po nás. Jdeme se ubytovat, při placení naštěstí to ložní prádlo nijak neřeší, jen se zeptají, zda chceme to jejich. To samozřejmě slušně odmítneme a vyrážíme na pokoj. Ten, musim říct, je opravdu luxusní (vzhledem k té ceně) - je tam jak záchod, tak sprcha a k tomu ještě kuchyňka. Mysleli jsme, že toto vše bude společné pro celé patro, ale asi to je tím, že jsme vzali pokoj pro 6, ty menší to třeba nemají, nebo jsme měli jen kliku :). Po večeři (instantní polévka :)) a sprše vyrážíme do nějakého místního pubu utratit poslední norské koruny za pivo :). Jdeme od hostelu na opačnou stranu, než je nádraží a po chvilce narážíme na vcelku příjemnou hospodu - pivo jen za 38 NOK, na zdi mají obraz ve stylu poslední večeře páně od Da Vinciho, akorát místo Ježíše a apoštolů tam sedí různí hospodský typové s pivem :-) [foto]. Do toho nám pouštěj vcelku prima hudbu a později dokonce začnou hrát i naživo. Neposlouchá se to úplně špatně, takže dáváme ještě jedno pivo a zůstáváme až do asi 11 hodin. Na další pivo potom už stejně nemáme, takže jdeme do hostelu a ihned usínáme :).
Den 15: 29.7.2006 sobota - Goteborg, Malmo
Vlak nám jede ráno už v 9 hodin, vstáváme tedy již po 7. a kolem 8. opouštíme hostel. V pohodě dojdem na nádraží, utratíme těch pár drobných, co ještě máme, v potravinách a opouštíme Oslo. Cestu vlakem prosíme nebo pročtem - vcelku nás překvapuje, že ani tady (jako před Narvikem) hranice nikdo neřeší. Nikdo nechodí a nechce vidět pas, jen z reproduktoru oznámí, že jsme právě přejeli do Švédska :-). A asi 70 km před Göteborgem nám průvodčí hlásí, že je nějaká výluka a je nutné si přestoupit na bus, což nám ale nijak nevadí. Do Göteborgu přijíždíme kolem 13:45. Rozdělujem se na skupiny, někdo vždy hlídá batohy na nádraží a ostatní si jdou prohlídnout město. Stihl jsem vidět jen malou část, ale přišlo mi to jako fajn město, možná by stálo za celodenní návštěvu... Nicméně odjíždíme vlakem v 15:40 do Malmö - tam přijíždíme kolem 19. hodiny. Opět se rozdělujeme na skupiny a jdeme se podívat k moři, na pláž a na most do Kodaně. Odjíždíme nočním expresem do Berlína v 21:52 - stejný jako ten, kterým jsme sem přijeli. Cestou jedem opět trajektem, tentokrát ale nespíme a jdeme se podívat na palubu. Kupujem pivo, sedíme na zádi, pozorujem vzdalující se Švédsko a různě kecáme. Takto setrváme až do půlnoci a pak zpět do vlaku a aspoň trochu se vyspat :).
Den 16: 30.7.2006 neděle - Berlín, Praha
Do Berlína přijíždíme v 6 ráno. Vlak do Prahy jede až v 7:40, takže volný čas nakonec trávíme v McDonaldu se snídaňovým menu :) Cesta do Prahy už docela příjemně uteče (máme koupené místenky, ještě z Prahy před odjezdem, takže v pohodě kecáme v kupé, nikým nerušeni :-)) a na Holešovice přijíždíme v 12:30. Následuje již jen loučení a konec této, řekl bych velmi vydařené, výpravy.
