Noční přechody Brd

[1. ročník]    [2. ročník]    [3. ročník]   


3. ročník nočního přechodu Brd

Účast: Ali, Bel, Fany, Láďa, Maryška, Molly a Nakor
Termín konání: 4.3. - 5.3. 2005
Trasa cesty: Kytín(0) - Halouny(7,5) - Jezírko(10) - Babka(12,5) - Skalka(18,5) - Mníšek pod Brdy(21,5 km)
Fotky: galerie

 

Sraz byl tentokrát již v 19:30 na Smíchovskym nádraží. Všichni účastníci dorazili včas a tak jsme mohli v klidu odjet. Jenže nastala, ještě menší komplikace s tím, že nikdo nevzal ešus ve kterém se měl vařit svařák. Nakonec se přistoupilo k trochu zoufalému řešení a koupila se konzerva s párky s tím, že se párky snedí a v konzervě se pak zmíněný svařák uvaří.
I přesto že byl sraz u pokladen vlakového nádraží, jelo se nakonec autobusem ve 20 hodin a to směrem do vesničky Kytín kam sme dorazili v 20:45. Hned po příjezdu sme našli zelenou značku a vydali se kupředu po ní. Nutno také podotknout, že celý přechod nám dělala příjemnou společnost Molly, která byla opravdu neúnavná a pořád běhala jak se dalo, tudíž ten kdo byl zrovna psovod si s ní opravdu užil :-). Cesta rychle ubíhala, počasí nám celkem přálo, sic byla obloha zatažená. Ale jinak byla klidná noc, žádná vichřice ani krupobití :-). Teploty se pohybovaly odhadově mezi -5 a -10°C. Ale tím, že bylo dost sněhu tak bylo celkem dobře vidět a taky jsme se snadno drželi vyšlapané cesty a pokud jsme zašli do vysokého sněhu tak rychle poznali, že jdeme špatně.
Počáteční cesta byla ještě ke všemu pořádně široká, takže opravdu nebyl porblém se jí držet. Asi po 2,5 km jsme dorazili na první rozcestí, kde jsme se občerstvili jablečnou vodkou, kterou nám koupila hodná Maryška :-). A k našemu překvapení zde také potkali partu asi 10 lidí, což jsme uprostřed noci opravdu nečekali. Chvíli jsme se báli, že pujdou naším směrem a ani zde nebudeme mít klid, nicméně se vydali jinam a my pokračovali opět osamoceně dál po cestě. Asi po hodině a půl jsme došli k prvnímu cílovému bodu a tím byla vesnice Halouny. Jelikož jsme měli za sebou již 7,5 km rozhodli jsme se pro menší přestávku a dali si něco na zub a taky teplý čaj, který opravdu zahřál :-).
Zde již končila ta pěkná široká cesta a začínal lesní stezka a taky jiná turistická značka - přešli jsme na modrou. Bylo už o něco obtížnější sledovat značku nicméně, hlavně díky podmínkám popsaným na začátku jsme skoro vůbec nebloudili a případné nejasnosti rychle vyřešili s pomocí baterek :-). Téren zde byl taky o něco težší a častěji se stoupalo do kopce. S menší zastávkou u jakéhosi Jezírka jsme nakonec dorazili kolem půlnoci až na samotnou Babku. Přesně na stejné místo jako při prvním přechodu a zde jsme dali větší přestávku. Bel konečně využil ten stativ, co sebou chudák neustále tahal, a začal pořizovat první fotky. My ostatní jsme nejdříve zpořádali párky a pak se dali vařit v prázdné plechovce svařák. A i přesto, že zde byly velké obavy zda bude vůbec k pití, tak se nakonec docela podařil a ani nebyl po těch párkách moc cítit :-).
Ale jelikož nám všem už začínala býti dosti zima (zvláště Maryšce, která bohužel nezvolila optimální obuv - ne vlastní vinou - a měla trochu mokro v botách...:-/) a chyběl nám pohyb (byť sme si čekání na svařák zpestřili menší diskotékou), tak jsme asi v 1:15 vyrazili dále na cestu. Zde následovala relativně nudnější pasáž, kdy jsme asi 6 km šli na místo zvané Skalka. Většinou se šlo v tichosti a vychutnával se klid nočního lesa. Osobně se přiznám, že jsem ke konci tohoto úseku citil už celkem únavu a doléhal na mě trochu spánek. Nicméně jsme kolem 3 hodiny raní zdárně došli až na známou Skalku (jinak také nazývané Mohylové Vrchy :-)). Zde jsme si dali příjemnou pauzu, osvěžili se a Bel udělal opět několik fotek. Pohodu pokazila až neštastná nehoda Fany, které se propadla noha do zdejší tůně a nateklo ji trochu do boty, což nebylo vůbec příjemné. Naštěstí do Mníšku už to byl kousek.
Seběhli sme dolu ze Skalky (což při zledovatělém terénu nebyla zase taková sranda) a po půl čtvrté dorazili na autobusovou zastávku Mníšek pod Brdy, Náměstí. Zde jsme měli ješte 40 minut čas do odjezdu autobusu, tak jsme udělali ještě jeden svařák a Fany si mezitím aspoň mohla osušit nohu. Také jsme dopili vynikající jablečnou vodku a bylo nám celkem dobře :-). Zpáteční cestu jsme už docela prospali a zpět na Smíchov jsme dorazili kolem 5 hodiny. A tím skončil 3. ročník nočního přechodu Brd, díky všem účastníkům :-).

 

Zapsal: Nakor