O Azraelovi Strašlivém





Chodby byly temné,
Hruď jak srdce cela,
A zvuky, třebas jemné,
Tě vyděsily zcela.

Zvučeje těžkých kroků,
Netvorů hrubé hlasy,
A stovky schodů dolů,
Hrůzou vstávaly vlasy.

Však on se nebál,
Jen Tam s úsměvem stál,
A netvoři se hroutili,
Když jeho čepel okusili.

Předtím vykonal jen málo,
A nebráním se studu,
Že se mi leckdy zdálo,
Že má jen velkou hubu.

Až teprve v Ogrů davu,
Konal statečnosti divy,
A já poznal že opravdu,
Je Azrael - Strašlivý,

Však on se nebál,
Jen tam s úsměvem stál,
A netvoři se hroutili,
Když jeho čepel okusili

Pravdu se hájit nezdráhá,
Rve se jen když je v právu,
Někdy to možná vypadá,
Že má trochu dutou hlavu.

Pokud získá větší rozvahu,
Přežije všechny půtky,
Tak protože má odvahu,
Vykoná mnohé velké skutky.