Město hříchu.





Je to město beznadějí,
A lidí přibitých na kříže,
Toho, že jediné co chtějí,
jsou jen a další peníze

To město je jak temnota,
Co plíží se jí vrah,
Je hrozná jako jistota,
A přítel tvůj je strach.

Mrtví se bojí měsíce,
Dav bloudí ve zlém konání,
A ve dveřích márnice,
Smrtka se lidem uklání.

To město je jak rána,
Co vytéká z ní hnis,
Je jako krásná pana,
Co chytla syfilis.

A dobrý trpí v cele,
Již po několik dní,
Jen bílý rytíř včele,
Je naší pochodní.

A jak temnota přibývá,
Pak i víra se nalomí,
Když měsíc ubývá,
Jak naše svědomí.

Proč temná cesta láká,
K životu bez citu,
Proč se lidé po ní ženou,
Proč láska chybí tu.

Jen vůle s vírou tvojí,
Temnotu zla překoná,
Jak bílý rytíř v zbroji,
Co srazí Démona.